|
|
Predikce úspěšnosti kognitivně behaviorální terapie u farmakorezistentních pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou.
Vyskočilová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
SOUHRN Tématem mojí diplomové práce je obsedantně kompulzivní porucha (OCD) a její léčba. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu je fakt, že jde o poruchu, se kterou jsem se velmi často setkávala jako terapeutka v individuální a skupinové psychoterapii, účastnila jsem se jako hodnotitelka několika studií v Psychiatrickém centru Praha, kdy jsem sbírala data v průběhu léčby u mnoha pacientů. V úvodní části se práce zabývá příznaky, klinickým obrazem, prevalencí, etiopatogenezí a léčbou OCD. Podrobněji jsou více popsány behaviorální a kognitivní modely poruchy, neboť z nich vycházely kroky systematické léčby na oddělení i v docházkových programech. Část práce je pak věnována rezistenci na léčbu, problémům stigmatizace a sebestigmatizace a současným doporučeným postupům. Z etiopatogenetických faktorů se práce zabývá biologickými faktory jen přehledně, neboť nejde o doménu práce psychologa, resp. psychoterapeuta. Nicméně se týkají farmakologické léčby, kterou u těžších pacientů nelze oddělit od péče komplexní. Praktická část je rozdělena na dvě části. První se zabývá účinností skupinového kognitivně behaviorálního programu u pacientů s OCD, kteří jsou rezistentní na předchozí léčbu antidepresivy, kteří docházeli na denní stacionář Psychiatrického centra Praha. Ve druhé části se práce zabývá hledáním prediktorů...
|
|
|
Změny v prožívání disgustu související s hormonálními výkyvy u žen - adaptivní systém nebo maladaptivní reakce?
Dlouhá, Daniela ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Disgust (odpor či znechucení) je vyvolán na základě něčeho odpudivého. Jako adaptivní systém představuje ochranu jedince, zejména před nákazou patogeny, anebo chováním, které by mohlo negativně ovlivnit evoluční úspěch tohoto jedince. U žen bývá zvýšený disgust pozorován v době významných hormonálních změn, například v těhotenství, případně v luteální fázi ovulačního cyklu. Bylo zjištěno, že tato období mohou souviset i s významnými imunologickými změnami, kdy žena a (v těhotenství) i plod vyžadují intenzivnější ochranu. Hormonální změny mohou být také citlivým obdobím pro rozvoj různých psychopatologických stavů. Tyto stavy bývají také spojeny se zvýšením disgustu. Studie zaměřené na disgust a rozvoj úzkostných poruch naznačují, že pozorovaný zvýšený disgust v těhotenství by mohl být v některých případech pouze maladaptivní reakcí rozvíjejícího se psychického onemocnění.
|
|
|
Sociální fungování člověka trpícího obsedantně-kompulzivní poruchou
ŠTEFEK, Marcel
Tato diplomová práce se zabývá vybranými problémy, které může člověku způsobit jeho obsedantně-kompulzivní porucha a jejich vlivem a dopadem na jeho sociální fungování, dále vybranými možnostmi sociální práce, které mohou pomoci k řešení těchto problémů a obnově sociálního fungování. První kapitola této práce je zaměřena na obsedantně-kompulzivní poruchu. V této kapitole se nacházejí základní informace o této duševní poruše, problémech, které způsobuje a jejím vlivu na sociální fungování. Druhá kapitola se věnuje léčbě tohoto onemocnění. Třetí kapitola je zaměřena na sociální fungování člověka trpícího tímto onemocněním. Jsou zde uvedeny vybrané příklady problémů, které může člověku způsobit jeho obsedantně-kompulzivní porucha a jejich vliv a dopad na jeho sociální fungování. Jedná se o příklady z odborné literatury doplněné o příklady z konkrétního případu Petra N.. Čtvrtá kapitola se zabývá vybranými možnostmi sociální práce, které mohou pomoci k řešení těchto problémů a obnově sociálního fungování.
|
|
|
Predikce úspěšnosti kognitivně behaviorální terapie u farmakorezistentních pacientů s obsedantně kompulzivní poruchou.
Vyskočilová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
SOUHRN Tématem mojí diplomové práce je obsedantně kompulzivní porucha (OCD) a její léčba. Hlavním důvodem výběru tohoto tématu je fakt, že jde o poruchu, se kterou jsem se velmi často setkávala jako terapeutka v individuální a skupinové psychoterapii, účastnila jsem se jako hodnotitelka několika studií v Psychiatrickém centru Praha, kdy jsem sbírala data v průběhu léčby u mnoha pacientů. V úvodní části se práce zabývá příznaky, klinickým obrazem, prevalencí, etiopatogenezí a léčbou OCD. Podrobněji jsou více popsány behaviorální a kognitivní modely poruchy, neboť z nich vycházely kroky systematické léčby na oddělení i v docházkových programech. Část práce je pak věnována rezistenci na léčbu, problémům stigmatizace a sebestigmatizace a současným doporučeným postupům. Z etiopatogenetických faktorů se práce zabývá biologickými faktory jen přehledně, neboť nejde o doménu práce psychologa, resp. psychoterapeuta. Nicméně se týkají farmakologické léčby, kterou u těžších pacientů nelze oddělit od péče komplexní. Praktická část je rozdělena na dvě části. První se zabývá účinností skupinového kognitivně behaviorálního programu u pacientů s OCD, kteří jsou rezistentní na předchozí léčbu antidepresivy, kteří docházeli na denní stacionář Psychiatrického centra Praha. Ve druhé části se práce zabývá hledáním prediktorů...
|
host ::
RSS.